NOVINKY Z KANCELÁŘE

Aktuality

Zprávy z kanceláře, nová rozhodnutí a postřehy z právní praxe.

← ZPĚT
Co je cílem civilního procesu. Emeritní ústavní soudce Jaromír Jirsa a nyní opět soudce obecného soudu ve své přednášce ze dne 12. 11. 2026 uvedl, že cílem civilního procesu je, aby účastník získal v rozumné době exekuční titul. To platí veskrze o žalobách na plnění.

Jsem ale přesvědčen, že tomu tak bohužel není vždy, a to ani když se jedná o kontradiktorní řízení. V řízeních podle § 390 zákona o korporacích se pravomocně přiznané plnění pro všechny oprávněné osoby ukládá do soudní úschovy, bez ohledu na to, zda byli účastníky řízení či zda stáli mimo řízení. Ustanovení § 390 odst. 3 ZOK má za hlavní cíl zbavit hlavního akcionáře narůstání úroku z prodlení, protože složením do soudní úschovy je splněno. Toto ustanovení ale znevýhodňuje ty oprávněné osoby, které iniciovaly a na své náklady vedly soudní řízení, protože musí čekat, až soud provádějící úschovu zúřaduje všechny náležitosti. To může trvat i několik měsíců a protistrana může toto prodloužit i podáváním mimořádných opravných prostředků ap. Jedním slovem, koncept soudní úschovy je značně nepovedený a má z něj prospěch hlavně hlavní akcionář.

Tři rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora k vytěsnění menšinových společníků Článek Tři rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora k vytěsnění menšinových společníků vychází v čísle 18/2026 časopisu Právní rozhledy. V tomto článku popisuji přístup rakouských soudů k projednávání nároků na protiplnění.

Článek Tři rozhodnutí rakouského Nejvyššího soudního dvora k vytěsnění menšinových společníků vychází v čísle 18/2026 časopisu Právní rozhledy. V tomto článku popisuji přístup rakouských soudů k projednávání nároků na protiplnění. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že v přezkumném řízení rakouský soud rozhoduje pouze o obecné výši dorovnání s účinky erga omnes, nikoli však o individuálních nárocích jednotlivých akcionářů. Rozhodnutí v tomto přezkumném řízení nepředstavuje exekuční tituly pro jednotlivé akcionáře. To je změna od původní interpretace rak. zákona, kdy bylo stejně jako u nás, nutné (dle §220p ObchZ) resp. možné (dle § 183k ObchZ) žalovat na plnění.

- položka
Dále z těchto rozhodnutí vyplývá, že znalec musí při volbě metody ocenění respektovat účel oceňování a tuto volbu musí logicky odůvodnit; možnost volby metody je tímto účelem limitována.

- položka
Nárok na úroky z prodlení podle judikatury OGH vyplývá přímo ze zákona a není předmětem rozhodnutí v přezkumném řízení. O úrocích z prodlení se stejně jako o individuálních vyčíslených nárocích menšinových akcionářů nerozhoduje v přezkumném řízení, ale až v řízení o žalobách na plnění, které v případě absence dobrovolného splnění ze strany hlavního akcionáře následuje po přezkumném řízení.

- položka
Příslušným soudem, pokud jde o nároky na dorovnání je soud státu, v němž má sídlo společnost, v níž proběhlo vytěsnění, případně soud státu, kde mělo být dorovnání plněno.

- položka
Postoupení pohledávek na dorovnání je v souladu s právem. S certifikáty na dorovnání (Nachbesserungszertifikaten) je spojeno právo na dorovnání vyplývající z pozitivního výsledku přezkumného řízení o přiměřenosti vyrovnání, nikoliv ovšem jiné nároky, zejména nároky na náhradu škody z porušení povinnosti rovného zacházení.

Podle české právní úpravy § 390 ZOK je od 1. 1. 2021 možné žalovat pouze na určení výše protiplnění na jednu akcii (do té doby byla možná přímo žaloba na plnění ). Potud je nová úprava platná od ledna 2021 srovnatelná s aktuální úpravou a praxí v Rakousku a v Německu. Rozdíl ovšem spočívá v tom, že případnou následnou žalobu na plnění nahrazuje žádost o výplatu ze soudní úschovy (viz § 390 odst. 4 a 6 ZOK). Tato úprava je ve středoevropském kontextu zcela ojedinělá a není zřejmé z jakého důvodu byla povinnost platit dorovnání do soudní úschovy do zákona zařazena.
Zcela odlišné je ovšem zavedení soudní úschovy podle ustanovení § 390 odst. 4 a 6 zákona o obchodních korporacích. Účelem tohoto ustanovení je nepochybně ochrana těch menšinových akcionářů, kteří sami žalobu na přezkoumání výše protiplnění nepodali ale vedle toho i nijak neodůvodněný zájem na tom, aby nedocházelo k separátním mimosoudním dohodám. Ustanovení o úschově však znevýhodňují ty menšinové akcionáře, kteří se řídí principem vigilantibus iura scripta sunt, a kteří podali včas žalobu na přezkoumání výše protiplnění a byli úspěšní, protože i plnění v jejich prospěch včetně soudem přiznaných nákladů řízení je skládáno do soudní úschovy, ačkoliv podle právní úpravy platné před rokem 2014, by měli okamžitě exekuční titul.

Konec spekulací o zneužívání práva Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí rozptýlil spekulace o zneužívání práva těmi menšinovými akcionáři, kteří nabyli akcie společnosti, z níž byli vytěsněni, poté, co se dozvěděli o tom, že k vytěsnění dojde a za jakou částku.

Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí rozptýlil spekulace o zneužívání práva těmi menšinovými akcionáři, kteří nabyli akcie společnosti, z níž byli vytěsněni, poté, co se dozvěděli o tom, že k vytěsnění dojde a za jakou částku. V rozhodnutí ve věci sp. zn. 27 Cdo 3185/2025 vyslovil, že právo domáhat se přezkoumání výše vypořádání zůstane zachováno i akcionářům, kteří toliko věděli o tom, že ke zrušení společnosti bez likvidace a převzetí jejího jmění hlavním akcionářem dojde. Tím vysvětlil meze svého dřívějšího rozhodnutí ve věci sp. zn. 27 Cdo 4444/2017, když v odst, 34. uvedl: "Uzavřel-li odvolací soud, že dovolatel jednal v rozporu se zásadami poctivého styku (zneužil právo) pouze proto, že (možná) v době nabytí akcií věděl o záměru hlavního akcionáře rozhodnout o zrušení zaniklé společnosti bez likvidace a převzít její jmění, není jeho právní posouzení věci správné."

Sugestivní otázky Sugestivní otázky. Asi to znáte také. Položíte znalci otázku a on vám odpoví, co se mu hodí. Jen velmi obtížně z něj lze vypáčit odpověďˇ ve stylu ano nebo ne.…

Test

Sugestivní otázky. Asi to znáte také. Položíte znalci otázku a on vám odpoví, co se mu hodí. Jen velmi obtížně z něj lze vypáčit odpověďˇ ve stylu ano nebo ne.

Nejčastěji udělá přednášku ze svého oboru, ale proč dal přednost jednomu odbornému zdroji před jiným se nedozvíte. Obvyklé tvrdí, že je něco „empiricky prokázáno“ a uvede jen jeden zdroj, přičemž zamlčí zdroje zastávající opačný názor, tj. že to není empiricky prokázáno. Zákaz sugestivních otázek se dle mého názoru týká pouze výslechu svědka (§ 126 OSŘ) nikoliv výslechu znalce (§ 127 OSŘ).
-
- Opak nelze dovodit ani z textu zákona, ani z odborné literatury, kde se o sugestivních otázkách autoři zmiňují pouze v souvislosti s výslechem svědků.
- Jsem pro to, aby soudy akceptovaly možnost pokládat sugestivní otázky znalcům, stejně jako je tomu v USA. Podle Federal Rules of Evidence, Rule 611(c) „Leading questions should not be used on direct examination except as necessary to develop the witness’s testimony. Ordinarily the court should allow leading questions on cross-examination.“, tj. při křížovém výslechu jsou sugestivní otázky výslovně přípustné, neboť slouží k odhalování slabin výpovědi. K tomu viz např. https://www.law.cornell.edu/wex/leading_question Ještě se k tomu vrátíme.

V nemocnici postřelil jeden pacient druhého se smrtelnými následky V nemocnici postřelil jeden pacient druhého se smrtelnými následky. Nejvyšší soud rozhodl takto: Nemocnice neodpovídá automaticky za násilný exces třetí osoby, pokud…

V nemocnici postřelil jeden pacient druhého se smrtelnými následky. Nejvyšší soud rozhodl takto: Nemocnice neodpovídá automaticky za násilný exces třetí osoby, pokud neměla konkrétní poznatky o hrozícím nebezpečí a nemohl mu reálně zabránit. Odpovědnost by přicházela v úvahu pouze tehdy, pokud by poskytovatel měl nebo musel mít konkrétní poznatky o hrozícím nebezpečí a měl reálnou možnost mu zabránit. 25 Cdo 477/2026. Ale ještě dříve: Poskytovatel zdravotní péče neodpovídá bez dalšího za škodlivý výsledek jen proto, že k poškození zdraví došlo „v rámci hospitalizace“; musí být prokázáno naplnění podmínek odpovědnosti obecné Usnesení NS z 31. 1. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2381/2012.

Věty z judikatury. Věty z judikatury. Některé úvahy odvolacích soudů by bylo možno vytesat do kamene, např. : “…. procesní obrana žalované je částečně schizofrenní v tom směru, kdy na…

Věty z judikatury. Některé úvahy odvolacích soudů by bylo možno vytesat do kamene, např. : “…. procesní obrana žalované je částečně schizofrenní v tom směru, kdy na jednu stranu zastává názor o tom, že se do prodlení s úhradou doplatku přiměřeného protiplnění nedostala (a tedy jí nesvědčí povinnost v tomto rozsahu hradit žalobcům úroky z prodlení) a na druhou stranu dovozuje, že nárok žalobců na úhradu úroků z prodlení je již promlčen”.

Neúčelnost skládání do úschovy Neúčelnost skládání do úschovy. Ukazuje se, že ustanovení § 390 ZOK je nepromyšlené a působí těm, které mělo chránit, značné problémy. Nejprve může poškozovat akcionáře,…

Neúčelnost skládání do úschovy. Ukazuje se, že ustanovení § 390 ZOK je nepromyšlené a působí těm, které mělo chránit, značné problémy. Nejprve může poškozovat akcionáře, kteří podali žalobu a úspěšně se domohli v soudním řízení přiznání doplatku protiplnění. Citované ustanovení ale ukládá neúspěšnému hlavnímu akcionáři složit doplatek protiplnění pro všechny (žalující i nežalující) akcionáře do soudní úschovy. Pokud ovšem hlavní akcionář podá dovolání, nelze vyloučit, že se řízení o vydání z úschovy přeruší a příslušný soud (mající peníze v úschově) bude čekat na výsledek dovolacího řízení. V normálním světě (bez povinné úschovy) by měl menšinový akcionář možnost vymáhat exekučně svůj doplatek, včetně úroků, přímo proti hlavnímu akcionáři, přičemž hlavní akcionář by byl v prodlení do doby úhrady protiplnění a úroků příslušnému minoritnímu akcionář. V konceptu úschovy končí prodlení hlavního akcionáře již složením doplatků pro všechny do soudní úschovy a on při tom nemá žádný zájem na urychleném doplacení protiplnění ze soudní úschovy. V jednom novějším rozhodnutí odvolací soud uvedl, že rozhodné znění § 390 odst. 4 z. o. k. (před rokem 2020) ukládá hlavnímu akcionáři, aby do soudní úschovy složil toliko „dorovnání“, nikoli jeho příslušenství. A proto mu neuložil povinnost složit vedle „dorovnání“ i úroky z dorovnání protiplnění pro bývalé nežalující akcionáře společnosti. Soud neuvedl, zda tito mají či nemají právo na úrok. Samozřejmě že jej mají, a to podle obecných ustanovení občanského zákoníku o důsledcích prodlení. Těmto akcionářům nezbyde, než úroky dožalovat v novém řízení proti hlavnímu akcionáři. Jak je vidět, ustanovení o úschově se zcela míjí svým účelem, kterým je ochrana menšinových akcionářů.

Zajímavý článek Zajímavý článek, který napsali autoři JUDr. Milan Vašíček, MBA, a Mgr. Karolína Janečková, advokáti z Brna, který je publikován v časopisu Právní rozhledy č. 12/2026 a…

Zajímavý článek, který napsali autoři JUDr. Milan Vašíček, MBA, a Mgr. Karolína Janečková, advokáti z Brna, který je publikován v časopisu Právní rozhledy č. 12/2026 a který se týká otázek spojených s úhradou nákladů za vadný znalecký posudek. Doporučené čtení, z něhož uvádím ukázku: “Pokud byl znalecký posudek nařízen po slyšení účastníků a tito souhlasili, měl by jeho následek nést účastník, který bude v řízení neúspěšný, nebo znalec, pokud je mu možno přičíst vinu za nepoužitelnost posudku. Pokud po slyšení účastníků některý z nich proti nařízení znaleckého posudku protestoval, tento byl přesto nařízen a ukázal se jako nepoužitelný, nemůže náklady znaleckého posudku nést účastník, který proti jeho nařízení brojil. V tomto případě by to měl být buď stát, nebo znalec, podle toho, komu je možno přičíst vinu za zbytečně vynaložené náklady. V případě, že znalec jednoznačně zavinil nepoužitelnost posudku, měl by nést náklady znaleckého posudku tento znalec. S ohledem na citovaný judikát VS v Praze Rozhodnutí VS v Praze z 25. 9. 2018, sp. zn. [7 Cmo 118/2018] by se tak mělo dít formou separace nákladů v meritorním rozsudku.”

Halucinace AI. Halucinace AI. Co dělat při zjištění halucinace AI v podání advokáta řešil odvolací soud US pro devátý obvod. Pokud se advokát dozví o jakékoli chybě v podání – včetně…

Halucinace AI. Co dělat při zjištění halucinace AI v podání advokáta řešil odvolací soud US pro devátý obvod. Pokud se advokát dozví o jakékoli chybě v podání – včetně halucinací generativní AI – měl by na tuto chybu neprodleně upozornit soud i protistranu a uvést její zdroj. Popírání použití generativní AI nebo vydávání halucinace AI za nevinnou typografickou chybu by nemělo přinášet uživateli žádné výhody. Soud nařídil zaplatit 2 500 USD za každý případ, nařídil zákaz provozování praxe před tímto soudem po dobu 6 měsíců a přikázal dotyčnému doručit toto rozhodnutí téměř komukoliv dotčenému (snad s výjimkou prarodičů), přikázal v následujících dvou letech do všech podání uvádět „prohlášení o použití umělé inteligence“ pod hrozbou stíhání za křivou výpověď, a konečně postoupil věc příslušné advokátní komoře k dalšímu řízení. https://www.loweringthebar.net/2026/06/two-more-lawyers-pay-for-ai-reliance.html

Rozhodnutí Ústavního soudu k otázce znalečného Rozhodnutí Ústavního soudu k otázce znalečného: Ústavní soud se otízkami znalečného nezabývá často. V jednom novějším rozhodnutí odmítl stížnost proti rozhodnutí…

Rozhodnutí Ústavního soudu k otázce znalečného: Ústavní soud se otízkami znalečného nezabývá často. V jednom novějším rozhodnutí odmítl stížnost proti rozhodnutí vrchního (odvolacího) soudu, který při rozhodování o znalečném dospěl k závěru, že nebyla naplněna podmínka pro přiznání náhrady hotových výdajů spočívající v odměně vyplacené stěžovatelem konzultantkám. Podle vrchního soudu krajský soud sice schválil stěžovateli přibrání konzultantů, nicméně se mělo jednat o konzultanty z jiných oborů. Krajský soud uložil stěžovateli-znalci výslovně “možnost si přibrat konzultanty z jiných oborů“. Vrchní soud zkrácení znalečného odůvodnil absencí schválení přibrání konzultanta zadavatelem (krajským soudem). Podle Ústavního soudu, pokud stěžovatel postupoval tak, že přibral další konzultantky ze stejného oboru, jakému se sám věnuje, není pochybením vrchního soudu, že v souladu se zákonem a vyhláškou korigoval znalečné přiznané krajským soudem. Ze stejného důvodu nemohlo stěžovateli vzniknout legitimní očekávání, že mu bude vyplacena náhrada hotových výdajů za činnost čtyř konzultantek z oboru, kterému se stěžovatel coby znalec věnuje. Usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 2. 2026, sp. zn. I. ÚS 3006.

Povinnost pravdivosti tvrzení. Povinnost pravdivosti tvrzení. V našem občanském soudním řádu není povinnost pravdivosti výslovně stanovena i když je nesporné, že soud by neměl dovolit procesním…

Povinnost pravdivosti tvrzení. V našem občanském soudním řádu není povinnost pravdivosti výslovně stanovena i když je nesporné, že soud by neměl dovolit procesním stranám, aby záměrně uváděly vědomě nepravdivé skutečnosti za účelem získání výhod v řízení. Občas se to však děje. V řízení o ústavní stížností z roku 2010 se stěžovatel snažil vytvořit dojem, že je zastoupen advokátem – jehož jménem mj. i vyjadřoval souhlas s upuštěním od jednání -, ačkoliv jím vůbec zastoupen nebyl a bez vědomí advokáta, který jej zastupoval v dovolacím řízení, zneužil jeho jména a jemu udělenou plnou moc. Takové jednání lze charakterizovat nejen jako porušení povinnosti pravdivosti, v krajním případě jako procesní podvod (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. I. ÚS 2754/09). V jiné zcela aktuální věci Ústavní soud shledal porušení pravdivosti tvrzení ze strany advokáta, který použil pro své vypracování stížnosti nástroje umělé inteligence a ve stížnosti argumentoval 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, přičemž podstatná část těchto rozhodnutí vůbec neexistovala. Zcela mimořádně pak ÚS uložil advokátovi za halucinaci jím použitého AI systému pokutu (viz I. ÚS 3004/25). Halucinace AI ohledně soudních rozhodnutí není neobvyklá a sám jsem se s ní setkal, když jsem zadal AI úkol najít 5 nejvýznamnějších rozhodnutí o podvodech s vínem. Dvě z těchto rozhodnutí nebyla vůbec dohledatelná.

Schrödingerova kočka Schrödingerova kočka v judikátech Nejvyššího soudu: Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné, že se dokazovaná skutečnost stala, ale…

Schrödingerova kočka v judikátech Nejvyššího soudu: Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné, že se dokazovaná skutečnost stala, ale i nestala, nelze učinit závěr o pravdivosti této skutečnosti. V takovém případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5750/2015) . Otázka pro zvídavé: Co když je to v zájmu obou stran?